Archeologické vsuvky Jana Müllera (1): První stopy v drážkách Ultraphonu
První stopy v drážkách Ultraphonu
Navazujíc na nedávno zveřejněný příspěvek o raritní reklamní desce společnosti Ultraphon, bych rád čtenářům SIOZZZ přiblížil širší souvislosti tohoto poutajícího období. Přestože reklamní deska s hlasem Antonína Holzingera1 (obj. č. A 10022) a foxtrotem F. A. Tichého2 působí dnes jako sběratelská kuriozita, v době svého vzniku byla symbolem technologické revoluce na našem trhu.
Zrod v Klimentské ulici
Příběh československého Ultraphonu se začal psát 1. října 1929 v pražské Klimentské ulici č. 32. František Valentini si zde pronajal prostory v moderním domě od Alfréda Orlického. Volba nebyla náhodná – budova stavěná pro velké zatížené skladovaným sklem byla ideální pro stovky kilogramů těžkých šelakových desek.
V té době disponovala firma Ravitas (zastupující Ultraphon) jen mezinárodním repertoárem. Valentini ovšem pochopil, že klíčem k úspěchu je domácí tvorba. Ještě v listopadu 1929 vycestoval do Berlína spolu se skladatelem F. A. Tichým a hercem Antoninem Holzingerem, aby realizovali první nahrávky pro domácí trh.
Berlínská preciznost a zvuková senzace
Nahrávání v Berlíně probíhalo pod taktovkou německé mateřské firmy, která nesla výrobní náklady. Orchestr, složený z prvotřídních hudebníků, pracoval s nevídanou efektivitou – mnohé z nahrávek (včetně zmiňované reklamní desky) vznikly „naostro“ a bez jediné chyby hned po prvním přehrání aranžmá.
Když se první vzorky dostaly do Prahy, způsobily doslova senzaci. Prosincová prezentace v roce 1929, při které firma využila tehdy unikátní elektrickou reprodukci zvuku přímo v ulicích, šokovala kolemjdoucí silou a věrností záznamu. Jak vzpomíná Valentini:
„Žádná značka do té doby nepřinesla tak přirozeně věrně nahranou hudbu. Deska s nahranými jednotlivými hudebními nástroji zněla neslýchaně jasně a plně.“
Deska A 10085 s první slovenskou nahrávkou Tatra - Fantasie na slovácke lidové písně (I. a II. díl) v podáni orchestru F, A. Tichého.
Slovenský akcent v katalogu Ultraphonu
První nahrávka pro Ultraphon se „slovenskou stopou“ vznikla již v březnu roku 1930, kdy orchestr pod vedením F. A. Tichého nahrál směs slovenských lidových písní Tatra, na dvě strany desky číslo A 10085.
První slovensky zpívaný snímek se objevil na Ultraphone již pár měsíců po úspěšném startu. Dne 23. června 1930 vznikla pod objednacím číslem E 12019 nahrávka slovenské lidové písně „Pásol Jano tti voly“ v podání populárních Bakulových zpěváčků.
Bakulovi zpěváčci (foto: obecdruzec.cz)
Bakulovi zpěváčci byl dětský pěvecký sbor složený z postižených dětí. Na repertoáru měli hlavně lidové písně české, moravské a slovenské. Pro ilustraci uvádím citaci ze vzpomínek Jana Valentiniho, zakladatele a spolumajitele Ultraphonu, které pod názvem „Vzpomínky na Ultraphon“ strojopisně napsal v letech 1967 – 1970 a které v úplnosti dosud nebyly nikde publikovány:
(…) Ředitel Bakule a jeho proslavený sbor. Sbor, který nám Evropa závidí. Učitel Bakule věnoval se charitativní činnosti a podařilo se mu pro své opuštěné mrzáčky vytvořiti domov, vlastní dům na Malvazinkách a prostředí, kde se cítili doma. Učil je různým řemeslům a také vzdělával a sestavil z nich sbor, jehož zpěvy nebývalé, neznámé krásy udivily celý svět. Sbor Bakulových zpěváčků – dětí v neštěstí šťastných. Získali jsme Bakulův sbor výhradně pro Ultraphon a nahráli všechna jeho repertoárová čísla na naše desky v Radiojournalu, tehdy v Národním domě na Vinohradech. Umělecký šéf Ultraphonu v Berlíně H. Grenzebach věnoval velikou pozornost tomuto sboru a ke každému jejich nahrávání sám přijížděl s techniky do Prahy. Nahrávat se začalo 23. června 1930 a v jedné sérii se vždy nahrálo asi 15 snímků. Profesor Jaroslav Křička uvádí ve své recenzi 1. června 1931 o Bakulových zpěváčcích, že nenásilným, měkkým tonem, bezvadným laděným a zřetelnou výslovností budí nadšení a soupeří vítězně s nejpřednějšími pěveckými sdruženími. Jejich desky znějí příjemně a vyrovnaně. (…)3
1)Antonín Holzinger (1891 – 1954): Populární operetní a filmový herec, jehož hlas na reklamní desce Ultraphonu zůstává jednou z nejstarších dochovaných ukázek cílené audio-reklamy u nás.
2)František Antonín Tichý (1898–1971): Významný český skladatel a dirigent. Jeho působení v Ultraphonu a později ve společnosti Esta z něj udělalo jednoho z nejvlivnějších „gramofonových turistů“ meziválečného období.
3)HOSŤÁK, Jan a Jan MÜLLER, edd. Ultraphon: triumf českého gramofonového průmyslu. Praha: Národní technické muzeum, 2022 195. ISBN978-80-7037-347-7.
Vypočuť:
Tatra; I. díl - Fantasie na slovácké lidové písně
Tatra; II. díl - Fantasie na slovácké lidové písně
Súvisiace články:
